Filosofie jídla

Příprava a filosofie jídla dle ročního období

Být či nebýt vegetariánem? III. část

Na otázky redaktorky Heleny Míkové odpovídá Jaroslav Škvařil.

Vegetariáni, máte vše, co potřebujete?

Předně, jakákoliv obhajoba vegetariánství jako bezpečné stravy je zcela bezpředmětná. Ve vědeckém světě nikdy nevznikla práce, která by vegetariánství nepovažovala za bezpečnou stravu. Např. Světová zdravotnická organizace se nikdy k vegetariánství nevyjádřila v nějaké ucelené práci (tzv. Raportu). Bylo by to jako dokazovat, že každý den vychází slunce. Tuto skutečnost je nutné vysvětlit pouze nevidomým. Většina populace na naší Zemi se ještě před cca 100 roky stravovala bez masa nebo jedla jen takové jeho množství, které je nutričně bezvýznamné. V té době znali naše civilizační choroby jen někteří „bohatí“. Dnes v hospodářsky vyspělých zemích předčasně umírá 50% populace na srdečně cévní choroby a 30% na rakovinu s tím, že současná masitá strava k tomuto stavu významně přispívá.

Je však něco zcela jiného zabývat se otázkou, zda vyspělá západní kultura, která již zapomněla na svoji původní tradici, používá mnoho nových znehodnocených a kontaminovaných potravin, je zachvácena civilizačními chorobami, tak zda je možné v této kultuře být vegetariánem a pokud ano, za jakých podmínek. Tuto otázku řeší Americká dietetická asociace ve svých stanoviscích k vegetariánství. Jedná se o největší vědeckou práci o vegetariánství na světě, která své tvrzení dokládá cca 200 citacemi. Každé cca tři roky má tato vědecká práce nové doplněné vydání (první vydání je z roku 1985, poslední 2009). Závěrem Stanoviska je, že „Správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. V některých případech mohou pomoci k zajištění denních doporučených dávek pro jednotlivé živiny i fortifikované potraviny či potravinové doplňky. Vegetariánská i veganská strava mohou splnit současná doporučení pro příjem všech potřebných živin“. Obdobně se k vegetariánství v roce 2004 vyjádřila i Česká pediatrická společnost a Společnost pro výživu.

Na co si dát při sestavování jídelníčku pozor především

Podmínka správného sestavení stravy ovšem platí i pro konvenční stravu s tím, že pokud se v ní množství živočišných potravin nesníží cca na desetinu jejich současné spotřeby, tak ani nijak nelze z takovéto konvenční stravy sestavit zdravou výživu. Bude vždy nedostatková na ochranné látky a tím bude přispívat ke vzniku tzv. civilizačních chorob. Ochranné látky (vláknina, vitamín C, většina dalších antioxidantů, izoflavonoidy, a další) se nacházejí výhradně jen v potravinách rostlinného původu.

Těmi „některými případy“, kdy je doporučená fortifikace živinami je myšlena dnes dosud ne zcela vyjasněná problematika vit. B12 u veganů nebo pokud vegetariáni či vegani nemají k dispozici pekařské výrobky s kváskem nebo nemohou obiloviny a luštěniny namáčet před vařením, apod., tak pak jsou jim doporučovány fortifikované potraviny nebo výživové doplňky, které jim dodají minerální látky (zinek, hořčík, vápník, apod.), které pro nevhodnou přípravu potravin nemohli vstřebat. Nutno však velmi zdůraznit, že toto platí stejně i pro nevegetariány, tzn. s vlastní podstatou vegetariánství to nesouvisí.

Jednostrannost jídelníčku je rovněž závada, která nijak nesouvisí s vegetariánstvím jako takovým. Tuto chybu dělají vegetariáni i nevegetariáni. Obvyklé je, že pokud se někdo zajímá o jiný typ stravy než je konvenční, tak takováto skupina má vždy v průměru hlubší a rozsáhlejší znalosti o výživě než skupina konvenčně se stravujících. Pokud jsem se ve své praxi setkal s nedostatky ve skladbě jídel vegetariánů, tak to byla nejčastěji tzv. rohlíko-sýrová dieta. Pokud bychom jí chtěli doplnit výživovými doplňky, tak budeme asi stejně neúspěšní, jako jsou ti, co takto doplňují masovou dietu. Pokud chce mít začínající vegetarián jistotu, tak doporučuji vhodnou literaturu a ještě lépe návštěvu kurzu nebo aspoň přednášky o vegetariánství, kterou vedou zkušení a zdravotně prosperující vegetariáni.

Druhou příčinou neprospívání vegetariánů, která opět s vegetariánstvím jako takovým nijak nesouvisí je duševní nerovnováha. Vydělení se ze stáda sebou často nese zvýšené stresové zatížení, které lze výživovými doplňky řešit jen do jisté míry. Proto velmi doporučuji začínajícím vegetariánům spojit změnu stravovacích návyků i nějakým kurzem duševní rovnováhy, např. jóga, Tai Chi a pod.

Celý článek najdete na stránkách ČSVV zde.

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x
Nahoru