Půst k posílení imunity


Tradice a dnešní doba

Popeleční středa – konec hodování

Únor bílý, pole sílí, říká jedna z lidových pranostik.

Lidové zvyky a tradice nás vedou k zamyšlení, proč naši předci sledovali přírodu. Od začátku nového roku se lidé připravovali na Velikonoce. Nejdříve přišlo období odpočinku, radovánek a jídla a pak doba uskromnění, půstu, rozjímání a modliteb. O tučném čtvrtku vrcholilo hodování, člověk se chtěl před půstem co nejvíc najíst a napít, a to trvalo až do úterý do půlnoci. Lidé se bavili a veselili, v úterý se konaly průvody maškar. Ještě dnes se můžeme s průvodem masek setkat, ale spíše v sobotu, protože úterý je pracovní den. Nasmažily se koblihy, byly zabijačky. Masopust končil večer na masopustní zábavě pochováváním basy. A půlnoc odbila Popeleční středu – začátek postního období.
Před začátkem půstu si můžeme dopřát ještě smažené jídlo Hrašenky se zeleninou či bramboráky s kysaným zelím, ale od popeleční středy bychom se již všemu smaženému měli vyhnout.

Postní doba

Popeleční středa letos vychází na 17. února 2021 a postní období končí v sobotu 3. dubna.

Postní období je doba výjimečná. Pro věřící je to čas na modlitbu, čas vnitřního probuzení a přípravy na Velikonoce. Dříve byly zakázány zábavy a hodování, aby se člověk nerozptyloval a měl více času na modlitbu a rozjímání o smyslu života.
Ráno o popeleční středě se lidé vydali do kostela a domů se vraceli s křížkem na čele, který vyl udělám z popele. Křížek na čele připomíná: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Upozorňuje nás, abychom vstoupili do postní doby vědomě a prožívali ji jako čas vnitřního očišťování. Abychom se zamysleli nad tím, co jsme během celého roku prožili a co nás psychicky zatížilo. Vyřešili staré konflikty, zlepšili vztahy k druhým lidem, ale i k sobě samému. A po Velikonocích začali očištěni nový život. To ve svém důsledku vede ke zlepšení kvality osobního života, ale i atmosféry v celé společnosti. Takto dnes postní dobu prožívají většinou již jen křesťané.
Nemusíme však chodit do kostela, ale můžeme se inspirovat a brát tuto dobu jako čas na psychickou hygienu. A ta je v dnešní době tolik potřebná. Čas strávený před televizí či počítačem nahradíme procházkou mezi stromy v lese anebo ztišením o samotě ve svém pokoji.
Dřívější zvyky a tradice vedly přirozeně všechny lidi k psychickému a fyzickému zdraví. Dnes musí hledat cestu ke zdraví a spokojenosti každý sám. Naši předci jsou nám ale stále velkou inspirací.

Co se dříve jedlo v postním období?

Během postní doby se radikálně změnil jídelníček. Jedla se lehká a zdravá jídla. Aby se tělu odlehčilo, zbavilo se zátěže po zimním hodování a nabralo sílu na jarní práce na poli.
Od Popeleční středy se nejedlo maso a sádlo. Omezilo se i používání mléka, másla a sýrů, nebo se z jídelníčku zcela vyloučily.
Jedly se luštěniny: hrách, fazole a čočka, dále brambory, jáhly, kroupy, pohanka a kořenová zelenina. Mísa s kyselým zelím byla na stole každý den, stejně tak jako cibule a česnek. Často se do jídla přidával křen a sušené houby. Na slazení se používalo sušené ovoce, povidla a jablka.
Vařily se luštěninové a obilné polévky a kaše. Brambory byly rovněž velmi často na talíři v nejrůznějších úpravách, ať už vařené ve slupce či pečené nebo jako placky. Oblíbené byly vdolky, knedlíky a placky se zelím či na sladko s povidly, medem či rozvařeným sušeným ovocem a jablky.
Tradičně se připravovala Pučálka, což byl naklíčený a opražený hrách oslazený medem, nebo ochucený solí a pepřem. Hezké povídání o pučálce najdete na kucharkaprodceru.cz od paní Jany Florentýny Zatloukalové.
Moje maminka nakličovala pšenici pro slepice, protože nemohly na trávu. Dnes máme vědecky podloženo, jak jsou klíčky zdravé. Je v nich ukryta síla vyrůst ze semínka ve velkou rostlinu. Když jíme naklíčená semínka, získáváme tuto sílu.
Dá se říct, že postní jídelníček obsahoval velmi výživná a zdravá jídla, která i dnes můžeme do jídelníčku zařazovat po celý rok.

Hlavní náhrada masa v postním období

Luštěniny byly během postního období hlavní náhradou masa, mléka a tvarohu.

Luštěniny byly během postního období hlavní náhradou masa, mléka a tvarohu. Tvořily hlavní příjem bílkovin. O luštěninách se říkalo, že je to maso chudých, bývaly na stole každý den. Přestože se v současnosti stále více doporučuje jíst více luštěnin, jejich spotřeba se navyšuje jen velmi pomalu.
Podívejte se na článek: „Nedoceněné luštěniny v našem životě“ třeba vám pomůže najít k luštěninám nový vztah. Správně připravené luštěniny lépe chutnají a méně nadýmají.
Hraška řeší mnoho problémů, usnadňuje změnu jídelníčku a přechod ke zdravějšímu stravování. Při správné přípravě nikdo nepozná, že zahušťujete či obalujete luštěninou. Přináší tělu mnoho výživných látek, a navíc je bezlepková.

Zapomenutá jídla z krup, pohanky a jáhel

Zapomenutá jídla z krup, pohanky a jáhel se pomalu začínají objevovat v našem jídelníčku. Jsou to obiloviny, které naši předci měli na stole každý den. Pro jejich přípravu je třeba dodržet správný postup, ale výsledek se vám za tuto péči odvděčí.

Velkou inspirací vám mohou být recepty, které najdete na našem webu. Recepty jsou chuťově i výživově bohaté. Vycházejí z české kuchyně, takže se při vaření nemusí měnit návyky, ale mění se suroviny. Snažíme se vždy použít to nejlepší, co máme po ruce a vaříme, jak jsme zvyklí špenát, guláš či žemlovku.

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x
Nahoru