Jak řešit přílišnou hubenost či nadváhu u vegetariánských dětí a co školní stravování?

Pokud rodiče od lékařů slýchají: dítě je příliš hubené, mělo by více jíst, jak tento stav napravit vegetariánskou stravou, existují zdravé (!) „kalorické“ bomby pro někoho, kdo potřebuje přibrat…? A naopak stává se často, že je vegetariánské dítě obézní (jak vypadá dětská „dieta“ v rámci vegetariánského stravování)?

„Každá anomálie jako je nadváha nebo nepřirozená hubenost má vždy více příčin než jen nutriční. Proto řešení těchto problému výhradně změnou výživy bude zavádějící a nepovede k úplnému vyřešení problému. Z praxe víme, jak jsou hubnoucí diety úkorné a jak se po skončení diety tělesná hmotnost snadno vrací do původního stavu. Také se může stát, že budeme řešit problém, který ve skutečnosti neexistuje – dobře víme, že barbíny nejsou fyziologickým standardem, s kterým máme své dítě srovnávat… Zavádějící bývá porovnání všech dětí dle jednoho měřítka bez ohledu na jejich psychosomatický typ a genetické předpoklady. Proto doporučuji (pokud se jedná o nadváhu a ne o obezitu nebo se nejedná o významnou podváhu) dítě nestresovat, ale nejdříve zhodnotit kvalitu kupovaných surovin a seznámit se zásadami výživy podporující zdraví. Současně i zhodnotit rovnováhu sociálního prostředí dítěte doma, ve škole a zájmových skupinách. Pokud toto zhodnocení uděláme zodpovědně, vždy najdeme to, co lze zlepšit. Kvalitu stravy bych řešil dle již dříve uvedených obecných zásad pro výživu podporující zdraví (včetně nezbytné pestrosti). Vytvářel bych pro dítě prostředí dle znalostí psychologie výživy, které bude primárně řešit příčiny inklinace k nezdravé výživě a naopak bude navozovat přirozenou potřebu zdravého jídla. Ostatní bych nechal na přirozené inteligenci dítěte, kterou tímto postupem budu velmi efektivně rozvíjet. Naopak jako velmi špatné řešení, které dítě bude poškozovat na těle i duchu vidím v pouhé redukci jídla v případě nadváhy nebo naopak zvyšování množství jídla v případě podváhy. Za těch cca 30 roků, co se pohybuji ve vegetariánských komunitách, jsem se setkal s nadváhou či dokonce obezitou dětí jen velmi zřídka.“

Daří se zavádět vegetariánskou stravu do školních jídelen, co na to vlastně říkají děti (obecně)? Jak je na tom současná legislativa…?

„Současné školní stravování je kvalitativně na dobré úrovni. Nicméně zásady pro tzv. spotřební koše pocházejí z roku 1990 a od té doby se hodně změnilo, hlavně ve vědeckých poznatcích o lidské výživě… Byl zdůrazněn význam ochranných látek, k cholesterolu přibyl další strašák – volné radikály a víc než vláknina se začalo skloňovat slovo antioxidanty. Většina z ochranných látek se nalézá výhradně v rostlinných potravinách, kterým však odborníci na výživu v té době nepřikládaly velký význam (např. spotřební koš neobsahuje obiloviny) a naopak v nepřiměřeně velkém množství děti „musí“ konzumovat maso, mléko, mléčné výrobky a vejce, i když jim přirozeně nechutnají. Proto jsou současné spotřební koše ve školním stravování sice zárukou lepší stravy, než je v průměru ta konvenční, ale zároveň i obrovskou brzdou rozvoje zdravé výživy, tím i vegetariánství.“