Vegetariánské dítě a kolektiv? A co zdravé pamlsky?

Nicméně dříve či později se „vegetariánské“ dítě dostane do kolektivu a vidí, že vrstevníci se stravují poněkud odlišným způsobem. Možná ochutná maso a bude ho vyžadovat. Jak správně jako rodič k této otázce přistoupit?

„Pro děti ve věku cca do 12 roků bývá složité překonat to, že nejsou ve způsobu stravování stejné jako ostatní děti. Jedná se o přirozenou a velmi silnou potřebu dělat to, co ostatní. V pubertě si pak naopak často vegetariánská mládež buduje na této odlišnosti své sebevědomí… Základní řešení problému s potřebou souladnosti s ostatními dětmi vidím ve zvýšené toleranci. Např. pokud si dítě dá na školním výletě párek v rohlíku, tak se nejedná o selhání výchovy nebo nutriční nedostatečnost domácí stravy, ale o snahu uspokojit potřebu být v souladu s ostatními. Takovéto „selhání“ je třeba kárně NEřešit. Naší rodině (máme pět dětí) velmi pomohla pravidelná účast na setkáních vegetariánských rodin, kde děti navázaly přátelství, která jsou i dnes v jejich dospělosti velmi hluboká a pevná (cítily se rovnocenně).“

Nabízí vegetariánská strava zdravé dobroty, které jsou pro děti skutečně lákavé (vzhledem i chutí)?

„Pokud by chtěli čtenáři najít inspiraci jak sestavit vegetariánské či zdravé jídlo pro své dítě a také k přípravě zdravých pamlsků a nápojů, tak doporučuji knihu Měsíční jídelníček bez masa pro mateřské školy, který je zdarma dostupný na stránkách ČSVV. Kniha nabízí inspiraci pro dětské zdravé bezmasé obědy a dvě svačinky pro každý den (na celý měsíc). Téměř polovina svačinek je nasladko, s použitím celozrnné mouky či celých obilovin, se sníženým obsahem cukru (či je cukr úplně nahrazen).“

Nejlepším a poměrně snadno dostupným pamlskem pro děti je sušené ovoce. Mělo by být v každé rodině trvale na stole spolu s olejnatými semeny.

„Zdravé pamlsky upokojí přirozenou potřebu sladkého, kterou mají děti o něco vyšší než dospělí. Pokud se však již nejedná jen o přirozenou tělesnou potřebu, ale i o potřebu psychickou, tj. uvolnění psychického napětí pomoci jídla, tak v těchto případech je mnohem účinnější klasický „nezdravý“ cukrářský výrobek. Proto bych se nesnažil zabránit dětem v občasné konzumaci nezdravých sladkostí, ale spíše se zamýšlel nad příčinami, které v dítěti vyvolávají psychické napětí. Jeví se, že setrvání v psychickém napětí způsobuje větší újmu na zdraví než konzumace přiměřeného množství nezdravé sladkosti, která toto psychické napětí uvolní.

Praxe je však obvykle taková, že sladkostí sníme dvakrát více než je k uvolnění psychického napětí skutečně zapotřebí. Proto: neřešte, zda ano nebo ne, ale jak. Neobviňujte se a konzumujte svoji nezdravou sladkost s uvědoměním si příčiny, která psychické napětí vyvolala. Jakmile najdete bod, kdy dojde k uvolnění a tím i k vašemu uspokojení, konzumaci přerušte. Budete se cítit skvěle. Stejné učte svoje děti. V dětském věku jsou zpravidla příčinou stresů, psychického napětí dítěte neshody rodičů (či rozvod). Co mohou udělat dospělí? Pokusit se vytvářet svoji odolnost proti stresům např. cvičením jógy, Tai-Cchi nebo jinou metodou, která vede k duševní rovnováze a tím dětem vytvořit harmonické a bezpečné zázemí.“