3. díl – Klíčový rok 1990 a Nutriční jednota

Klíčový rok 1990
Dnes se zaměříme na zlomový rok 1990 a jeho význam pro práci Jaroslava a Elišky Škvařilových. Po sametové revoluci se jim otevřely nové možnosti pro šíření osvěty a přímé ovlivňování stravovacích návyků v zemi.
Rok 1990 byl pro Jaroslava mimořádně aktivní. Pod hlavičkou ČZS SZO Přátelé přírodní výživy Praha uspořádal významnou akci „Dny zdravé výživy – Břeclav 1990“. Tato událost byla revoluční, neboť se zde poprvé veřejně na takové úrovni setkali zástupci všech tehdejších alternativních výživových organizací s odborníky z Ministerstva zdravotnictví. Mezi nejvýznamnějšími hosty byli MUDr. Bohumil Turek, CSc., hlavní odborník ministerstva pro hygienu výživy dospělých, a prof. MUDr. Jiří Jodl, CSc., hlavní odborník ministerstva pro hygienu výživy dětí.
Jaroslav tehdy prokázal neuvěřitelné diplomatické dovednosti. Tehdejší státní odborníci měli pevně stanovené zákony, podle kterých se v naší zemi vařilo, a tak bylo obrovským úspěchem, že dokázal postavit vedle sebe oficiální úředníky i zastánce alternativní stravy. Vložil spoustu energie a nadšení do prosazování zdravého stravování.
Vždy se snažil, aby byla jednání veřejná a vedena na nejvyšší profesionální úrovni. Aby mohl diskutovat se státními představiteli, musel sám nastudovat spoustu odborné i alternativní literatury, a to jak české, tak i zahraniční. Díky tomu se stal významným představitelem v oblasti stravování v České republice.
Hlavní součástí akce byly ochutnávky jídel připravovaných zástupci vegetariánů, adventistů sedmého dne, jogínů a makrobiotiků. Eliška se svým kuchařským měním jistě přispěla k tomu, že tyto ukázky zdravého vaření byly nejen edukativní, ale i chutné.
Výstupem této akce bylo historické prohlášení „Nutriční jednoty“, ke kterému se připojila tehdejší odborná veřejnost. Tento dokument představoval snahu o sjednocení pohledů na výživu a položil základy pro budoucí legislativní změny.
Dalším přímým důsledkem akce bylo zavedení lakto-ovo-vegetariánského spotřebního koše pro školní stravování v roce 1994. I když tento koš nebyl ideální a nesl s sebou některé nedostatky, byl to první oficiální krok k uznání vegetariánské stravy v rámci školního systému, což bylo v té době něco zcela nevídaného.
Tyto události ukázaly Jaroslavovu a Eliščinu schopnost propojovat zdánlivě nespojitelné světy a prosazovat inovativní myšlenky i v oficiálních strukturách. Jejich práce tak otevírala dveře pro další rozvoj zdravé výživy v postkomunistickém Československu.Výstupem této akce bylo historické prohlášení „Nutriční jednoty“, ke kterému se připojila tehdejší odborná veřejnost. Tento dokument představoval snahu o sjednocení pohledů na výživu a položil základy pro budoucí legislativní změny.
V příštím dílu se dozvíte, jak se tvořily tradice v nové podobě.
