Výživové doporučení
I pro vegetariány a vegany
Výživové doporučení i pro vegetariány a vegany
Pro všechny – vegetariány, vegany i konvenčně se stravující je stejné základní výživové doporučení, které najdete na stránkách csvv.cz pod názvem Výživová doporučení. Tedy není třeba hledat speciální doporučení jen pro vegetariány či vegany. I konvenčně se stravující musí upravit svůj jídelníček, pokud chtějí být zdraví tak, že významně omezí spotřebu živočišných potravin (cca na 10% současné spotřeby), výrobků z bílé mouky a všech potravin znehodnocených či dokonce kontaminovaných potravinářskou výrobou. Do takto uprázdněného místa v žaludku vloží více obilovin se všemi složkami zrna, více luštěnin, olejnatých semen, čerstvé ovoce a zeleniny. Vegan pouze oproti konvenčně se stravujícím úplně vynechá těch 10% potravin živočišného původu a za to se mu velmi významně zvýší prožívání souladu s přírodou a spravedlivého sebevědomí.
Poměry mezi jednotlivými surovinami vytváří především dnes obvyklá skladba jídel, která jsou zpravidla sestavena z bílkovinného koncentrátu rostlinného původu či luštěnin jako základu, obilného pokrmu jako přílohy a zeleniny či ovoce upravené tepelně a v syrovém stavu. Olejnatá semena jsou používána k dochucení pokrmů. Tato skladba jídel je pro vegany a vegetariány zcela vyhovující.
Co je a co není vegetariánství, historie
Co je vegetariánství?
Vegetariáni vylučují maso a produkty ze zabitých zvířat z výživy dospělých i dětí především z etických, filosofických ekologických i jiných důvodů. Vegetarián se stravuje tak, aby kvůli jeho nasycení nemuseli být týráni a zabíjeni živí tvorové a aby nemuseli ostatní lidé trpět hladem a dále tak aby svým způsobem stravování co nejméně zatěžoval a hlavně nepoškozoval životní prostředí.
Jak se dělí vegetariáni? Na:
- Laktoovovegetariány – nejedí maso, konzumují však mléko a vejce,
- Laktovegetariány – nejedí maso, ryby ani vejce. Konzumují potraviny rostlinného původu plus mléko a mléčné výrobky.
- Vegany– důslednější forma vegetariánství, kdy dochází k odmítání všech živočišných produktů, protože při jejich získávání dochází k zneužívání a týrání zvířat.
Jaký je rozdíl mezi vegetariánstvím a veganstvímví?
Zjednodušeně lze tento rozdíl vyjádřit tak, že vegan je důslednější vegetarián. Uvědomuje si např., že sice není nutné zabít krávu pro získání jejího mléka, ale vidí, že je pro zvýšení dojivosti kráva otelena a telátko je odpadní produkt určený pro jatka. Pokud budeme chtít vegana přesvědčit o tom, že s krávou budeme dobře zacházet, tak přesto mléko odmítne z environmentálních důvodů. Chov dobytka se podílí na vzniku skleníkového efektu větším procentem než doprava a průmyslová výroba dohromady. Vegan si zpravidla uvědomuje i sociální dopad nadprodukce živočišných potravin. Je jisté, že narůstající světovou populaci nemůže současné zemědělství uživit. Většina rostlinné produkce (70%) je však použita jako krmivo pro zvířata. Pokud by se tato rostlinná produkce použila přímo pro lidskou výživu, tak by jí stačilo pouze 10%. Pro lidskou populaci by to pak znamenalo, že Země uživí cca 10 miliard lidí. Podpora veganství je proto velmi levnou a přitom velmi efektivní cestou řešení současné environmentální, potravinové, sociální i mravní krize.