Předvelikonoční období
Lidové zvyky a tradice nás vedou k zamyšlení, proč naši předci sledovali přírodu. Od začátku nového roku se lidé připravovali na Velikonoce. Nejdříve přišlo období odpočinku, radovánek a jídla a pak doba uskromnění, půstu, rozjímání a modliteb.
Tradice a dnešní doba
Před začátkem půstu si můžeme dopřát ještě smažené jídlo, mini karbanátky se zeleninou či bramboráky s kysaným zelím, ale od popeleční středy bychom se již všemu smaženému měli vyhnout.
Postní období
Postní období je doba výjimečná. Pro věřící je to čas na modlitbu, čas vnitřního probuzení a přípravy na Velikonoce. Dříve byly zakázány zábavy a hodování, aby se člověk nerozptyloval a měl více času na modlitbu a rozjímání o smyslu života.
Ráno o popeleční středě se lidé vydali do kostela a domů se vraceli s křížkem na čele, který byl udělán z popele. Křížek na čele připomíná: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Upozorňuje nás, abychom vstoupili do postní doby vědomě a prožívali ji jako čas vnitřního očišťování. Abychom se zamysleli nad tím, co jsme během celého roku prožili a co nás psychicky zatížilo. Vyřešili staré konflikty, zlepšili vztahy k druhým lidem, ale i k sobě samému. A po Velikonocích začali očištěni nový život. To ve svém důsledku vede ke zlepšení kvality osobního života, ale i atmosféry v celé společnosti. Takto dnes postní dobu prožívají většinou již jen křesťané.
Nemusíme však chodit do kostela, ale můžeme se inspirovat a brát tuto dobu jako čas na psychickou hygienu. A ta je v dnešní době tolik potřebná. Čas strávený před televizí či počítačem nahradíme procházkou mezi stromy v lese anebo ztišením o samotě ve svém pokoji.
Dřívější zvyky a tradice vedly přirozeně všechny lidi k psychickému a fyzickému zdraví. Dnes musí hledat cestu ke zdraví a spokojenosti každý sám. Naši předci jsou nám ale stále velkou inspirací.
Co se dříve jedlo v postním období?
Od Popeleční středy se nejedlo maso a sádlo. Omezilo se i používání mléka, másla a sýrů, nebo se z jídelníčku zcela vyloučily.
Jedly se luštěninová jídla, dále brambory, jáhly, kroupy, pohanka a kořenová zelenina. Mísa s kyselým zelím byla na stole každý den, stejně tak jako cibule a česnek. Často se do jídla přidával křen a sušené houby. Na slazení se používalo sušené ovoce, povidla a jablka.
Vařily se luštěninové a obilné polévky a kaše. Brambory byly rovněž velmi často na talíři v nejrůznějších úpravách, ať už vařené ve slupce či pečené nebo jako placky. Oblíbené byly vdolky, knedlíky a placky se zelím či na sladko s povidly, medem či rozvařeným sušeným ovocem a jablky.
Tradičně se připravovala Pučálka, což byl naklíčený a opražený hrách oslazený medem, nebo ochucený solí a pepřem. Hezké povídání o pučálce najdete na webu kucharkaprodceru.cz od paní Jany Florentýny Zatloukalové.
Moje maminka nakličovala pšenici pro slepice, protože nemohly na trávu. Dnes máme vědecky podloženo, jak jsou klíčky zdravé. Je v nich ukryta síla vyrůst ze semínka ve velkou rostlinu. Když jíme naklíčená semínka, získáváme tuto sílu.
Dá se říct, že postní jídelníček obsahoval velmi výživná a zdravá jídla, která i dnes můžeme do jídelníčku zařazovat po celý rok.
Inspiraci, jak omezit a nahradit maso v postním období, aniž byste se museli vzdávat svých oblíbených jídel, najdete v článku „Náhrada masa ne jen v postním období“.
