Jak přejít na vege stravu? A co děti?
Jak vhodně přejít na „post“ vegetariána či vegana z běžné stravy „masožravce“?
Předně je třeba připomenout, že přechod z konvenční na veganskou či vegetariánskou stravu vyžaduje adaptační období potřebné jak pro přeladění organizmu, tak i pro vytvoření nových stravovacích zvyklostí a zajištění nových stravovacích příležitostí. V praxi se však setkávám mnohem častěji s přejitím k veganství ze dne na den než s přechodem postupným. I rychlý přechod na veganství může proběhnout bez problému, ale je nutné rychle projít adaptací, která měla předcházet. Prakticky to např. znamená naučit se unést a využít zvýšenou citlivost na nerovnováhu sociálního a životního prostředí, naučit se rozlišovat kvalitu potravin, naučit se připravovat jednoduchá avšak senzoricky atraktivní jídla. Úměrně k stupni zvládnutí či nezvládnutí této adaptace je přechod k veganství bez problému nebo naopak s velkými problémy.
Pro koho se vegetariánství nehodí? Existují nějaké kontraindikace pro tento druh stravování a života?
Všichni, kdo se vydají směrem ke zdravé výživě, se současně i vydají směrem k vegetariánství. Zásady pro vegetariánství a zdravou výživu jsou více méně totožné. S úvahami o nevhodnosti vegetariánství jsem se setkal pouze u nevědecké teorie o krevních skupinách. Mám však mnoho přátel i několik rodinných příslušníků s krevní skupinou nula, kteří na vegetariánské či veganské stravě velice zdravotně prospívají.
Pokud vás naplňuje prožívání harmonie, sebevědomí a svobody, pak hledejte i způsob stravování, který vám k tomu napomůže. Sám jsem takto dospěl k vegetariánství.
Lze říci, od jakého věku je možné dětem předkládat čistě vegetariánskou stravu?
„Každé dítě (včetně dětí veganů) by mělo mít do cca šesti měsíců věku výživu mateřským mlékem. Vzhledem k tomu, že jsou potraviny živočišného původu velkým zesilovačem kontaminace životního prostředí, tak bych ani konvenčně se stravujícím rodičům nedoporučoval nejméně do tří let věku zařazovat do jídelníčku jejich dětí potraviny ze zabitých zvířat (děti vegetariánů se takto přirozeně vyhnou velké zátěži pro organismus). Rodiče, kteří chtějí živit již od kojení své děti vegansky, by měli věnovat správnému sestavení jídelníčku zvýšenou pozornost. Především nezapomínat na dodání vitamínu B12! Rostlinné potraviny jej sice obsahují dostatek, ale dle současných vědeckých poznatků neumí naše tělo ve většině případů tuto formu využít.“
„Pokud rodiče splní podmínku, že vybírají kvalitní potraviny a dodržují zásadu jejich pestrosti, pak se stává nejdůležitějším hlediskem to, aby dětem chutnalo. V praxi to znamená, že dbáme např. na to, abychom v případě obilovin vystřídali pokud možno všechny jejich druhy. Frekvenci střídání obilovin a to, jaké typy pokrmů z nich uděláme (zda kaši, těstoviny, karbanátky, zapečené, apod.), již můžeme plně nechat na požadavcích a představách našich malých strávníků. V momentě kdy překročíte bariéru konvenční skladby stravy, tak se otevřou nové rozsáhle možnosti kombinací potravin. Avšak tvoření nové sklady jídel bez vazby na tradici, která obsahovala znalost zákonitostí těchto kombinací, může vést k tvorbě jídel, po kterých nám může být těžko. Pokud bychom hledali nějaká rizika z chyb při sestavování jídelníčku, tak budou stejná pro vegetariánsky i pro konvenčně sestavovanou zdravou výživu… Proto doporučuji začínajícím adeptům zdravého stravování seznámit se s vhodnou literaturou nebo ještě lépe navštívit kurz zdravého vaření, na kterém se vše potřebné dozví. Na stránkách České společnosti pro výživu a vegetariánství (www.csvv.cz) najdete odkazy na vhodnou literaturu i kurzy.“