Velikonoční týden
Tradice
Začátek dubna naplní náš život oslava Velikonoc. Připomínáme si tradice, které z našeho života vymizely. Hledáme inspiraci, jak smysluplně prožívat svátky jara. Je v nás touha po spojení s přírodou a nalezení odpovědí na otázky: “Co je smyslem mého života? Co je ukryto za zvyky našich praprarodičů?“ Vracíme se do vzpomínek z dětství, jak jsme prožívali svátky a co se nám líbilo. Tradice a zvyky jsou obrovským zdrojem energie. Dávají nám pocit řádu a bezpečí, pomáhají nám překonat vnitřní nejistotu, postavit se oběma nohama pevně na zem a pokračovat na cestě životem, přestože svět kolem nás má tolik problémů.
Nejdůležitější je uvolnit se a prožít si svátky naplno, v pohodě se svými nejbližšími. Je to opět příležitost být spolu.
Naši předci žili ve skromnějších podmínkách, než žije většina z nás, ale každá rodina se snažila co nejdůstojněji oslavit zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podle finanční situace se o Velikonocích připravovalo slavnostní jídlo. Jedly se buchty, mazance, ovesné kaše, luštěniny, vývary, nádivky, pečeně, šunky, vajíčkové pokrmy a vše, co bylo po ruce.
Sváteční velikonoční týden
Vyvrcholením postního období je velikonoční svatý týden. Začíná Květnou nedělí a trvá do Bílé soboty, pak ještě následuje neděle – Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí.
Každý den je spojený s dodržováním určitých tradic a s typickým jídlem.
Můžeme se zamyslet, kolik zvyků ještě zůstalo v našem životě.
Květná neděle
Na Květnou neděli by se nic nemělo péct. Neboť se říká, že by se zapekly i květy na stromech a lukách a nebyla by žádná úroda.
Modré pondělí
O Modrém pondělí by se měl začít velký jarní úklid domácnosti.
Šedivé úterý
O Šedivém úterý se doporučovalo vymést všechny pavučiny a k jídlu se podával šoulet – hrách a kroupy. Rozhlédneme se kolem sebe a hojně přidáme jarní bylinky.
Škaredá středa
Na Škaredou středu si křesťané připomínají, že Jidáš zradil Ježíše. Měly by se vymetat komíny a neměli bychom se mračit, aby nám to nezůstalo po celý rok. Pečou se jidáše, které se po vytažení z trouby mazaly medem. Ale jíst by se měly až k snídani o Zeleném čtvrtku.
K jídlu se připravovaly palačinky nebo bramborové placky, vždy se trochu natrhly, aby byly nepovedené – škaredé.
Kromě palačinek s tvarohem, můžete vyzkoušet palačinky s nutelou připravenou z Hrašky Vanilky.
Bramboráčky podávané s kyselým zelím a s cibulí. Do těsta na bramboráky můžeme přidat trochu nasekaných kopřiv či jarních bylinek.
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek byl podle historie významný den, kdy Ježíš naposled povečeřel se svými učedníky.
Na zelený čtvrtek se lidé omývali vodou ze studánky, aby zůstali po celý rok zdraví. Ze stejného důvodu se v tento den připravují jídla s jarními bylinkami, špenátem, pažitkou, mladou cibulkou či z mladých kopřiv. Někdy najdeme i první lístečky medvědího česneku.
Dodnes zůstalo zvykem, že by se mělo na stole objevit něco zeleného – hrášek, špenát nebo brokolice.
Nejoblíbenější je špenát, když přidáme trochu kopřiv, chuť se příliš nezmění, ale naše tělo se bude radovat.
My doporučujeme špenát zahustit Hraškou.
Do salátu můžeme přidat hrst spařených kopřiv.
Můžeme si připravit i krásně zelený Hráškový krém.
Je oblíbená i zelňačka, místo petrželky nasekáme mladé rostlinky kopřiv či jarních bylinek. Takto můžeme vylepšit všechny polévky, ale i ostatní jídla.
Velký pátek
Velký pátek je den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Na památku této události se drží přísný půst.
Nesmělo se ani pracovat s půdou ani prát prádlo. Lidé se po probuzení šli umýt do potoka, aby byli zdraví.
Připravovalo se jedno hutné jídlo bez masa za den. Jídla se vařila ze surovin, které byly po ruce, hlavně z čočky, hrachu, fazolí, krup či pohanky a jáhel. Při přípravě se použilo hodně jarních bylinek.
Hrstková polévka zahuštěná Hraškou, získá na jemnosti a hladkosti. Když spočítáme výživovou hodnotu polévky připravené z tolika druhů luštěnin, stane se obyčejná polévka „super polévkou“.
V jarním menu nesmí chybět pomazánky. Pomazánky připravené z Hraškového základu jsou velmi chutné, hlavně když je pěkně vyšleháme. Pomazánka s jarní cibulkou nebo medvědím česnekem či jinými bylinkami jsou teď aktuální. Základ na pomazánku nemusí vždy tvořit jen máslo, tvaroh, majonéza či pomazánkové máslo. Základ na pomazánku uvařený z Hrašky je příjemná změna. Do jídelníčku dostaneme luštěninu a nikdo ani nepozná, že pomazánka je připravena z hrachu. Takové pomazánky jsou nejen zdravé, ale šetří i náš rozpočet.
Výtečný dezert nebo i celé jídlo připravíme z krup. Badyánovou pěnu získáme tak, že kroupy vaříme s Hraškou Vanilka. Tajemství přípravy krup tkví v tom, že kroupy namočíme přes noc a pak pomalu povaříme. Hraška Vanilka přidá vysoký podíl bílkovin, vlákniny zinku, hořčíku …. Takové jídlo bude tedy výživnější.
Bílá sobota
Bílá sobota je podle křesťanské tradice den ticha a rozjímání o zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Jako hlavní pokrm se podávala velikonoční nádivka a tradiční velikonoční pečivo mazanec, který je symbolem slunce. Do našeho mazance přidáváme celozrnnou mouku a trochu Hrašky Vanilky jako náhradu vajec
Velikonoční neděle
Boží hod velikonoční – Velikonoční neděle v tento den se slaví Vzkříšení Ježíše Krista. Je to den radosti a také hodování po 40 dní trvajícím půstu a újmy. Nemělo by se uklízet a v některých rodinách je to čas pro společnou rodinnou procházku. Všichni se připravují na další den, děvčata zdobí vajíčka a chlapci pletou pomlázky.
Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí – je to den, kdy chlapci chodili a ještě dnes na mnohých místech chodí, s pomlázkami koledovat po vsi. Zpívali velikonoční koledy a děvčata šlehali proutkem, aby zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Za odměnu dostali od děvčat malovaná vajíčka nebo uvázanou barevnou pentličku na pomlázku.
V naší zemi není přesně definováno, jak by měl vypadat sváteční velikonoční oběd. V domácnostech se vždy oběd vaří podle toho, co má každá rodina ráda a na co má peníze.
Někdo má rád svíčkovou někdo bramborový salát. Vyzkoušejte naše sváteční recepty v odlehčené zdravější formě: Svíčkovou omáčku s celozrnným knedlíkem a plátkem Cerie nebo Bramborový salát s kysaným zelím.
Vždy bychom ale měly při vaření použít čerstvé bylinky. Na zahrádce či na procházce si v čistém prostředí natrháme pampelišky, fialky, sedmikrásky, lístky mladých kopřiv či medvědího česneku. Bylinky přidáváme do čaje, polévek, omáček, do salátů či smoothie.
Velikonoční zajíček
Jako dítě jsem na Velikonoční pondělí hledala na zahradě hnízdečko plné sladkostí, které tam pro mě schoval velikonoční zajíček. Je to oblíbený velikonoční zvyk v Německu a moji rodiče mi tak chtěli udělat radost.
Každý malý rituál vnáší do našeho života radost a nemusí to být jen o Velikonocích, ale stačí drobnost po celý rok.